"Usměvavá jogínka"

Potkala jsem jednu stále se usmívající, dle jejího vyjádření, naprosto šťastnou a povznesenou nad všechny lidské útrapy a bolesti jogínku.

Mňo.....od prvního okamžiku, co jsem ten její umělý úsměv uviděla, mi bylo jasné, že "usměvavá" jogínka pěkně kecá a začala jsem zkoumat, co za tím je.

Při bližším seznámení se a ohledání, z "milé" jogínky postupně vylézala pravda.

Je xy let, prý, šťastně vdaná, ale má milence, protože manžel jí neuspokojuje a milenec? Ten jediný jí fyzicky i duševně uspokojuje a dokáže jí vykouzlit úsměv na rtech. Má dva syny, z čehož starší syn spáchal sebevraždu a mladší se utápí roky v depresích a cestuje různě po psychiatrických léčebnách. Jeho stav se vždy zlepší, když je pod dohledem lékařů, ale když si ho vezme matka - usměvavá to jogínka - k sobě domů, syn nedokáže samostatně fungovat, propadá se do depresí a cestuje zase do další léčebny, protože ta předtím nestála vlastně za moc, když synáčkův stav nezlepšila natolik, aby bez lékařů dokázal normálně fungovat.

Je nutný bližší rozklad úsměvu a především skutečného charakteru "usměvavé" jogínky?

Je skutečně možné být šťastná a povznesená nad všechny útrapy blízkých i svých vlastních?

Jsem si jistá, že k energetickému poli této "usměvavé" jogínky se já jíž nikdy nepřiblížím a raději si ponechám svůj vlastní úsměv, který sice není pro každého, za to je naprosto čistý a především velmi upřímný.